MOŽNÝ KONEC
K napsání možného konce mě donutil fakt, že svět Mutant Chronicles
není nijak uzavřený - je znám jen poslední oficiální časový údaj, který však s
nějakou velkou událostí nemá nic společného. Proto jsem přemýšlel, jak vlastně
může celá válka s Černou legií dopadnout. Vzal jsem v úvahu všechny náznaky,
které tvůrci uvedli - tedy hlavně ten, že podle věštby se má závěrečná bitva
odehrát na Temném Edenu. Tak nějak mi přišlo logické, že tam musí hrát nějakou
roli Klíčové lebky a i to, že Valpurgius dostal za úkol je najít a jeho odměnou
mělo být povýšení na Apoštola. I když úplný konec Mutant Chronicles to být ani
zdaleka nemusí.
Valpurgius již před nějakou dobou prokázal, že on je vhodným adeptem na
Nefaritského vládce, který by posílil Černou legii o další velké armády.
Algeroth ho proto povýšil a vyslal ho na Temný Eden, aby zde založil svoji
citadelu a bojoval zde proti lidstvu. Tehdy si Valpurgia všimnula Duše Temnoty a
tajně mu dala jasný úkol - najít čtyři Klíčové lebky a s jejich pomocí aktivovat
jaderné nálože pod povrchem Luny. Až bude Luna zničena, Bratrstvo a Kartel budou
výrazně oslabeny a Duše Temnoty bude moci konečně definitivně zničit lidstvo.
Pokud Valpurgius svůj úkol vykoná, bude na oplátku povýšen na šestého Apoštola.
Valpurgius bez dlouhého rozmýšlení tento úkol přijal a ihned na něm začal
pracovat.
Ovšem ani lidstvo nezůstávalo pozadu. To, co Proroci Krescentie a Patriarchové
Luteránské Triády tušili už dávno, nyní odhalili i v Bratrstvu. Schopný Věštec
jménem Castor pohlédl do budoucnosti a spatřil, že závěrečný souboj Světla s
Temnotou se stane na Temném Edenu, již velmi brzy. Bratrstvo proto znásobilo
svoji obezřetnost na této planetě a zahájilo velké pátrání po jakékoliv známce
zvýšené aktivity Černé legie. Ačkoliv se Valpurgius snažil zakrýt své hledání
čtyř Klíčových lebek jak jen to šlo, nepovedlo se mu to a Bratrstvo získalo více
než znepokojivé podezření.
Korporace pátraly po Klíčových lebkách již od dob, co se o nich dozvěděly někdy
během prvního kontaktu s pozemskými kmeny. Ovšem pátrání vždy považovaly za
druhořadou operaci a zaměřovaly se spíše na obsazování nového území a získávání
spojenců. Nyní jim však Kartel dal jasný důvod, proč lebky najít dřív, než
Valpurgius. Stále však nikomu nebylo moc jasné, kde je ukryt ten mocný jaderný
arzenál, který kód vyrytý na lebkách spouští. Každopádně, Bratrstvo i Kartel
byly odhodlány se ho zmocnit dřív, než protivník, a použít ho k jeho naprostému
vyhlazení.
Kartel se prohlásil organizátorem hledání a rozdělil korporacím území -
Severoamerickou klíčovou lebku bude hledat Imperiál, Jihoamerickou klíčovou
lebku bude hledat Kapitol, Evropskou klíčovou lebku Bauhaus a Asijskou klíčovou
lebku Mishima. Kybertronik odmítl účast na pátrání a dokonce i v případném
závěrečném souboji, o jehož pravdivosti nebyl vůbec přesvědčen. Považoval to jen
za bláznivou vizi nějakého pomatence z Bratrstva. Jakmile se to Bratrstvo
dozvědělo, rozhodlo se, že jakmile finální bitva skončí, vyhlásí Kybertroniku
otevřenou válku, což bude jeho konec. Zatím však nechalo onu kacířskou korporaci
na pokoji, protože všechny své zdroje soustředilo na Temný Eden.
Pak došlo k velkému zlomu - téměř ve stejnou chvíli byly lokalizovány polohy
všech čtyř lebek. Ovšem Valpurgius o nich také věděl a rozdělil své legie na
čtyři mohutné části, každá vyslána na jeden daný kontinent. Tak propukly čtyři
velké bitvy. V Severní Americe, v oblasti, která byla dříve známa jako Kanada, o
lebku bojoval Imperiál. Pro něj to byl víc, než jen boj o artefakt - byl to také
boj o dědictví předků, protože lebka náleží královi Britského Commonwealthu.
Další velká bitva se rozhořela v Jižní Americe, kdesi v místech bývalých
deštných pralesů. Korporace Kapitol, která zde měla před Velkým Exodem velká
prosperující sídla, se snažila lebku posledního prezidenta USA
vybojovat, aby si udržela prestiž. Třetí bitva ve stejnou dobu probíhala také v
Evropě, v centru Terry Nostry - Templářské říše vybudované na ruinách staré
Francie. Templáři se bitvy příliš neúčastnili, protože většina jejich jednotek
byla rozptýlena po celém kontinentě. Bauhaus tedy bojoval s Valpurgiem sám, na
území, které dříve bývalo jeho vlastním domovem. A naposled, čtvrtá bitva
zároveň probíhala ve vysokých horách Číny, kde se hrdá Mishima snažila vybojovat
lebku svého prapředka a prokázat mu tak čest.
Ovšem Kartel i Bratrstvo podcenily neuvěřitelnou sílu Valpurgia a jeho
služebníků. Po několika dlouhých dnech byly korporace poraženy a všechny čtyři
Klíčové lebky padly do rukou Valpurgia. Ačkoliv jeho armády utrpěly velké
ztráty, stále byly mnohem silnější, než ty korporační. Nyní se však Valpurgius
nechtěl zaměřit na doražení oslabených protivníků, ale na pátrání poslední věci,
kterou ke zničení Luny potřeboval - detonátoru. Toto zařízení podle starých
záznamů nasnímá čárové kódy z lebek a vyšle aktivační signál do přijímače na
náložích. Pak nastane zničující exploze. Jakmile Bratrstvo spatřilo, že boj o
lebky je prohraný, zahájilo další operaci. Tentokrát muselo naleznout jaderný
arzenál dřív, než se k němu dostane Valpurgius. Začalo prohledávat všechny
dostupné stopy a zdroje informací a po několika týdnech ho konečně nalezlo -
celou dobu byl na tom nejméně pravděpodobném místě. Na místě, které Bratrstvo
prohledávalo až úplně nakonec, jakožto akt zoufalství. Byl hluboko pod povrchem
Luny, v prastarých šachtách, kde se nacházely regulátory gravitace. Zdrcené
Bratrstvo nyní nevědělo, co dělat - už bylo nad slunce jasné, co Valpurgius
celou dobu plánoval. Jaderných náloží bylo však tolik, že by nebylo v lidských
silách je dostat mimo Lunu včas.
Avšak v tutéž dobu dorazila z Temného Edenu zpráva, že Valpurgius soustředil své
legie, na obřích námořních lodích, do centra Atlantského oceánu, kde prý hledá
nějaký vysílač z dob před Velkým Exodem. Kartel nařídil přesunout všechny
korporační jednotky do těch míst, kde se utkají s Černou legií ve velké námořní
bitvě. Průzkumníci Kartelu rychle zjistili, jaké tajemství Atlantský oceán
skrývá. Na jeho samém dně se nacházela obří základna, rozlohou podobná menšímu
státu, kterou až dosud obývala zcela neznámá frakce lidí. Tito lidé si říkají
Atlanťané a podle všeho žijí v kolonii Atlantis od dob Pádu, kdy se sem ukryli
před raketovým útokem Luny. Jejich přísná uzavřenost jim nikdy nedovolila
vystoupit nad hladinu, protože věřili, že povrch planety je stále smrtící.
Prozradili, že jsou potomci té části stoupenců Megatěla, která se rozhodla, že
musí chránit detonační vysílač vlastním tělem. A to také zpočátku skutečně
dělali - jejich mocná podmořská flotila zahájila útok jak na plavidla Černé
legie, tak na plavidla Korporací.
Tehdy byli Atlanťané ještě příliš zmatení tím, co se kolem nich najednou děje.
Algerothovi kacíři toho využili, pronikli k nim a zkorumpovaly mnoho jejich
členů. Ovšem i Kapitol poslal své vyslance, kterým se podařilo s další části
ujednat mírovou smlouvu poté, co jí vše vysvětlili. Kmen Atlanťanů se poprvé ve
své historii rozdělil na dvě znepřátelené strany, každá podporující jednu z
hlavních válčících stran. Jakmile se Bratrstvo dozvědělo, že existuje ještě
šance na záchranu Luny, vyslalo na povrch Temného Edenu veškeré své dostupné
síly, do jejichž čela se postavil sám Kardinál, jeho dva bratři a Biskup Luny.
Nastala tedy velká bitva, na jejímž konci však zvítězil opět Valpurgius. Pronikl
do Atlantis a vložil lebky do vysílače. Ten načetl kód a vyslal aktivační signál
- a Luna explodovala v jasné záři světla. Na povrch Temného Edenu se snesly
obrovské kusy kamene, které svým dopadem zdevastovaly všechny bojující armády.
Štěstím v neštěstí ale bylo, že největší díl meteoritů zasáhl právě Černou
legii. Celé lidstvo bylo zničením Luny zdrceno - přestože nejmocnější a
nejvlivnější osoby byly včas evakuovány. Nyní už Bratrstvo nemělo co ztratit.
Kardinál do boje povolal všechny Biskupy ze všech katedrál a všechny jejich
armády. Kartel mobilizoval veškeré své zálohy Doomtrooperů a přesunul je na
Temný Eden. Dokonce i Kybertronik se přidal, jakmile viděl, k jaké velké
katastrofě došlo. Tím dostaly bojující korporace obrovskou dávku posil, ovšem
ani Valpurgius nezůstal nepodpořen.
Ilian, Semai, Muawijhe, Algeroth a Demnogonis vyslali drtivou většinu svých
legií, aby ukončili život bídného lidstva jednou a pro vždy. Evropské kmeny,
které dosud víceméně nečinně přihlížely, se taktéž zapojily do akce. Nyní bylo
všem jasné, kde se rozhodne ultimátní bitva - v centru Evropy, na hranicích
Templářského a Rasputinského území; v místech, kde se nachází Valpurgiova
citadela. V jejích útrobách totiž bylo otevřeno pět teleportačních portálů, ze
kterých Apoštolové posílali své oddíly. Pokud bude citadela zničena, Černá legie
nebude moci pokračovat v boji a bude kompletně poražena. Vše vypadalo, že bude
probíhat hladce... ovšem pak došlo k roztržení Evropských kmenů. Kacíři, kteří
dosud ovládali určité části kmenů, konečně odhalili svoji pravou podstatu a
přeběhli na stranu Černé legie. Síly byly opět vyrovnaně rozloženy.
Na straně Světla stálo Bratrstvo, které vedlo útok lidstva. Kapitol a jeho
spojenci Atlanťané sestavili obrovskou armádu. Bauhaus a jeho spojenci Rasputiné
taktéž sestavili útočné síly. Korporace Mishima a její spojenci Krescenťané
vyslala své sjednocené oddíly. Imperiál a jeho spojenci Luteráni se taktéž
přidali. I Kybertronik a jeho spojenci Templáři poskytli své bojovníky. Všichni
společně, s podporou Doomtrooperů Kartelu, se vrhli proti silám Temnoty.
Na straně Temnoty stál Valpurgius, který vedl útok Černé legie. Algeroth,
podporovaný atlantskými Zrádci, mobilizoval své obří legie. Semai, podporovaný
rasputinskými Bolševiky, vyslal své mocné síly. Muawijhe, podporovaný
krescentským Ztraceným kmenem, taktéž připravil bojové oddíly. Ilian,
podporovaná luteránskými Rouhači, poslala své jednotky. A konečně Demnogonis,
podporovaný templářskými Partyzány, zapojil do boje i své armády.
A tak začala Velká bitva o Temný Eden, známá také jako Ultimátní bitva. Největší bitva v
dějinách lidstva trvala šest dní a stále nikdo neměl převahu. Padlo již mnoho
známých a velkých hrdinů lidstva, stejně tak jako mocných vůdců Černé legie.
Sedmý den však došlo ke zvratu - lidstvo prorazilo obranu Valpurgiovy citadely a
mocnou dělostřelbou a bombardováním ji rozbořilo. Kardinál se chtěl s Valpurgiem
utkat, ale ten zbaběle utekl jedním z portálů. Nemělo smysl ho pronásledovat a
zbytečně riskovat - bitva byla skončena, avšak Černá legie ještě stále měla na
Temném Edenu početné jednotky. Navíc bylo nutné uzavřít portály a zamezit tak
vniku posil. Kardinál tedy svolal všechny Biskupy a nařídil jim, aby
koncentrovali svoji sílu Umění do meče Světlonoše, zatímco on ho namířil k nebi.
Několik minut se soustředili a čerpali do meče Světlo - pak ho Kardinál uvolnil,
v podobě očistné šokové vlny. Vlna se během několika vteřin přehnala přes celý
Temný Eden a vyhladila všechny Černé legionáře a Kacíře. Portály nevydržely
takovou koncentraci Světla ve své blízkosti a uzavřely se.
Černá legie byla poražena, protože na Temný Eden vyslala všechny své bojeschopné
jednotky z celé Sluneční soustavy. To málo Černých legionářů, které zbylo na
Neru, se utkalo v kataklyzmatické bratrovražedné bitvě o moc. Ta se rozhořela,
když se vrátil poražený Valpurgius, novopečený šestý Apoštol. Duše Temnoty ho
povýšila, jak slíbila, protože splnil její úkol. To se ovšem pětici původních
Apoštolů nelíbilo a rozhodli se Valpurgia zničit.